Teorie barev zahrnuje estetické nebo vědecké teorie o funkci a účinku barev na člověka, přírodu obecně a zvířata. Jde o teorii o barvách a ne o barevných činidlech (pigmenty, barviva). V knižním světě neexistují jednotné, homogenní teorie barev, ale řada barevných hypotéz.
U nás tedy přichází na řadu otázky:
V jakém barevném světě žijete?
Dáváte přednost harmonii? Kontrastu? Nebo tónu v tónu?
Cokoliv se vám líbí, u nás dost možná najdete vše co potřebujete.
Náš sortiment barev obsahuje v podstatě okolo 400 barevných odstínů, a to nejen ve spreji, ale také i ve fixách.
Například řada sprejů Molotow™ Premium 400ml má škálu 252 odstínů + 15 průhledných nejen pro přechody a 8 UV-neon flourescentních + lesklý a matný lak, to je tedy 275+ odstínů!
Podívejte se na všechny naše spreje.
Nejoblíběnější barevná škála fixek je řada Molotow™ ONE4ALL™, která má celkem 50 odstínů, a fixy jsou v rozměrech od 1mm do 15mm. Fixy jsou velice trvanlivé, nejen proto, že mají vyměnitelné hroty a jdou znovu naplnit. Akrylovými fixami ONE4ALL lze malovat téměř po všech površích.
Naopak při kreslení na papír, jsou skvělé nové fixy MOLOTOW SKETCHER, které jsou ve 120 odstínech, a třemi možnými typy hrotů (zkosený, štětcový a kulatý) a výbornými možnostmi kombinování odstínů v jedné fixe.
Podívejte se na všechny fixy co máme k dispozici.
Příklady kombinací odstínů
Světle tmavý kontrast
Toto se týká použití různých úrovní jasu a tónů barev. Všechny barvy lze zesvětlit pomocí bílé nebo tmavší s černou. Světle tmavý kontrast převládá nejen mezi achromatickými barvami černé, bílé a šedé, ale také mezi chromatickými barvami. Stejná úroveň jasu vytváří barvy související, zatímco silné kontrasty mezi světlem a tmou vytvářejí plasticitu, protože světlé barvy přicházejí do popředí, zatímco tmavé barvy se pohybují na pozadí.
Chladný kontrast
Studený-teplý kontrast definuje různé způsoby, jak lidé reagují na barvy: oranžovočervená je považována za nejteplejší, modrozelená za nejchladnější barvu. Testy ukázaly, že modré pokoje jsou vnímány jako „studené“, zatímco oranžovočervené pokoje jsou považovány za příjemně „teplé“, i když mají stejnou pokojovou teplotu. Barvy na levé polovině barevného kruhu, tj. od modro-fialové do žluto-zelené, jsou obecně vnímány jako studené, zatímco barvy na pravé straně, tj. žluté až červené-fialové, jako teplé. V krajinářství se kontrast studených a teplých barev používá k tomu, aby se obrazům poskytoval prostorový prvek, protože se barvy nejdále od sebe pohybují směrem k modré, tzn. tudíž se ochlazují.
Kontrast barev sám o sobě
Samotný kontrast je nejjednodušší ze všech barevných kontrastů. Vyskytuje se téměř automaticky, jakmile jsou barvy použity, a definuje kontrast mezi barvami. Silnější kontrast sám o sobě (tj. dvě silné barvy přímo vedle sebe) je obvykle barevný, hlasitý, silný a rozhodující. Když je jas snížen a smíchán s jinými barvami, kontrast barvy sám o sobě je slabší. Kontrast barvy sám o sobě je nejsilnější, pokud se společně použijí čisté barvy žlutá, červená a modrá.
Kvalitní kontrast
Kvalitní kontrast nastává mezi nasycenými, jasnými barvami a matně přerušovanými barvami, tj. rozdíly v kvalitě barev. Radiační a osvětlovací účinek barev lze změnit přidáním bílé, černé, šedé nebo smícháním doplňujících barev. Kvalitativní kontrast může být ovlivněn sousedními barvami, například zahalené barevné tóny stále vypadají jasně a intenzivně vedle neutrální šedé.
Množstevní kontrast
Na rozdíl od kvalitního kontrastu je kvantitativní kontrast založen na různých barevných oblastech. Pokud mají tyto proporce, je vizuální efekt barev stejně intenzivní, a proto se považuje za harmonický. Například jedna část oranžová odpovídá dvěma částem modrá. Jedna část žlutá odpovídá třem částem fialové. Červená a zelená na druhé straně potřebují stejnou plochu povrchu.
Doplňkový kontrast
Doplňkový kontrast popisuje účinek dvou barev, které mají největší rozdíl oproti sobě jako barvy. Doplňkové barvy leží diametrálně proti sobě na barevném kruhu. Skutečnost, že jsou tak odlišné, znamená, že se vzájemně posilují. Když je doplňková barva umístěna přímo vedle sebe, dosahuje vynikající úrovně osvětlení a barevných efektů, ve kterých každá barva rozvíjí svůj plný účinek.
Současný kontrast
Jeho účinek je založen na komplementárním zákonu, který stanoví, že každá čistá barva fyziologicky vyžaduje kontrastní barvu. Pokud tato barva chybí, vytváří lidský smysl pro vidění současně doplňkovou barvu. Intenzivní zelená způsobí, že sousední neutrální šedá se objeví červeně, zatímco nasycená červená vytvoří stejnou šedou zelenou. Pro jakoukoli danou barvu lidské vnímání současně vytváří doplňkovou barvu a způsobuje změnu sousedních barevných oblastí.
Více o teorii barev najdete například zde: https://lenkadoleckova.cz/blog/zaklady-teorie-barev-i-jak-barvy-ovlivnuji-emoce-lidi.