Historie spreje obecně

Při prozkoumávání historie spreje člověk najde tolik faktů a zajímavých věcí, že je důležité se o ně podělit. Samozřejmě je možné, že něco může chybět, tak to nám klidně napište na praha@molotow.cz nebo přes naše sociální sítě – facebook nebo instagram.

Začíná to zlehka, ale pak se to rozjede.

1767 KARBONOVANÁ MINERÁLNÍ VODA V LAHVI

Johann Jacob Schweppe byl Německo-Švýcarský hodinář a amatérský vědec, který vynalezl první praktický proces k výrobě lavhvované karbonované minerální vody, který byl založen na procesu objeveném angličanem Josephem Priestleym v roce 1767.

1783 SCHWEPPES

V roce 1783 vznikla v Ženevě firma Schweppes, která dodnes produkuje limonády, sody a zázvorové nealko piva.

1790 AEROSOL KONCEPT

Koncept aerosolového spreje vznikl již v roce 1790, kdy se ve Francii objevili sycené nápoje – byl to koncept rozprašovače s oxidem uhličitým pod tlakem.

Aerosol je heterogenní směs malých pevných nebo kapalných částic v plynu. První případ se také označuje jako dým, druhý jako mlha. Rozptýlené částice mají velikost od 10 nm do 10 μm, což odpovídá shlukům několika molekul až částicím tak hmotným, že už nemohou snadno poletovat v atmosféře.

1829 SIFONOVÁ LÁHEV

V roce 1829 dva klenotnící z Paříže Deleuze a Dutillet, vynalezli sifonovou láhev na sodu, kdy to byla v podstatě dutá vývrtka v korku s ventilem.

1837 KLASICKÝ SIFON

V roce 1837 vynalezl muž jménem Antoine Perpigna sifon na sodu, který obsahoval ventil s pružinou, a dal tak vzniknout klasické sifonové lahvi, jak i známe dodnes.

1862 PRVNÍ SPREJE

V roce 1862 byly testovány spreje v kovovém balení, ale byly vyrobeny z těžké oceli a byly příliš objemné, aby byly komerčně úspěšné.

1899 NATLAKOVANÉ AEROSOLY

V roce 1899 patentovali vynálezci Helbling a Pertsch aerosoly natlakované pomocí methylu a ethylchloridu, jako hnacích plynů.

1926 ERIK ROTHEIM

V říijnu roku 1926, podal norský vynálezce Erik Rotheim žádost patent o pro areosolový sprej – plechovku s ventilem a pohonným systémem, který dokázal udržet a dávkovat kapalinu. Erikovi bylo 28 let. Patent byl schválen v Norsku v červnu 1929. V září roku 1927 podal žádost o patentování v Americe a patent byl schválen 4.7.1931. Rotheim zemřel v roce 1938 a jeho společnost zkrachovala. Jeho patent byl prodán do Ameriky za 100000 Norských korun. Obchodní využití patentu nebylo významné, ale potom se vše změnilo. V roce 1998 vydala Norská pošta známku oslavující tento vynález.

Zdroj: https://patents.google.com/patent/US1800156

1936 J.S. KAHN

V září roku 1936 podal američan Julian S. Kahn patent na jednorázovou aerosolovou plechovku, a tento patent byl schválen 22.8.1939. Cílem bylo smíchat smetanu s hnacím plynem ze dvou různých zdrojů, a tím snadno připravit šlehačku. Ve skutečnosti to ale aerosol nebyl. Julian v dalších letech ještě pokračoval, a zřekl se svých předchozích nároků na aerosolovou plechovku týkající se aerosolu, což položilo základ k jeho dalším patentovým nárokům.

1941 USA – BUG BOMB

Během druhé světové války financovala vláda USA výzkum jak vytvořit přenosnou ochranu proti hmyzu roznášejícího malárii, která byla potřeba pro vojáky v zámoří.

V říjnu 1941, vědci z ministerstva zemědělství,Lyle David Goodloe and W.N. Sullivan podali patent na dávkovací zařízení a tento byl schválen 3.10.1943. Dostala se na svět nádoba unikátního designu, který může být natlakována zkapalněným plynem (chlorofluorované uhlovodíky – CFC) – předchůdce moderního spreje tak jak známe dnes. Jednalo se o ocelovou plechovku velikosti ruky, naplněnou zkapalněným plynem pod tlakem. Tento malý sprej, zvaný bug bomb nebo také aerosol bomb, který šel znovu naplnit, dokázal v armádě zázraky. Používal se proti komárům ve stanech, letadlech a táborech. Během války bylo vyrobeno 50 miliónu kusů a v roce 1947 bylo vyrobeno 4,3 milionu kusů pro civilní použití. Na vynález byl podán patent veřejné služby, který byl přidělen ministru zemědělství pro svobodné použití pro obyvatele Spojených států. Goodhue a Sullivan obdrželi první zlatou medaili Erika Rotheima od Federace evropských aerosolových asociací 28. srpna 1970 v norském Oslu, jako uznání za jejich ranné patenty a následnou průkopnickou práci s aerosoly.

Aerosol Bomb 1943
Zdroj: USDA – This image was released by the Agricultural Research Service, the research agency of the United States Department of Agriculture, with the ID d200-2

1948 LICENCE NA AEROSOLY

V roce 1948 vláda Spojených států udělila licenci na výrobů aresolů třem společnostem. Dvě ze tří společností, Chase Products Company a Claire Manufacturing, vyrábějí aerosoly dodnes.

1949 R.H. ABPLANALP

V září 1949 podal 27letý inžernýr Robert H. Abplanalp patent na ventilový mechanismus pro dávkování plynů a kapalin pod tlakem inertního plynu, a tento patent byl schválen 17.3.1953. Robert vynalezl lisovací stroj na tyto ventily, které pomohli kontrolovat tok kapaliny za velmi nízkého tlaku. Díky vynálezu plechovek z lehkého hliníku, byly plechovky levným a praktickým prostředkem pro dávkování pěn, prášků a krémů. Jeho společnost Precision Valve Corporation vydělala více než 100 miliónu dolarů z výroby jedné miliardy areosolových plechovek za rok v Americe, a půl miliardy v dalších zemích.
V polovině sedmdesátých let byly obavy z používání fluorovaných uhlovodíků, které nepříznivě ovlivňovali ozonovou vrstvu, a tak se Abplanalp vrátil do laboratoře, aby zde našel řešení. Nahradil škodlivé fluorovoané uhlovodíky vodou rozpustnými uholovodíky, a vznikla tak ekologicky nezávadná aerosolová plechovka. Tím se výroba sprejů rozjela ješte rychleji než předtím. Abplanalp vynalezl první „clog-free“ ventil na sprej, který se neucpával a zároveň „Aquasol“ nebo pumpovací sprej, který používal vodou rozpustné uhlovodíky jako zdroj pohonu.
Když Robert zemřel v roce 2003, držel přes 300 patentů týkajících se aerosolu, a jeho firma funguje dodnes.

Abplanalp sprej patent — Zdroj: https://patents.google.com/patent/US1800156

1949 PRVNÍ BARVA VE SPREJI

Ve roce 1949 vynalezl Edward H. Seymour z Illinois první barvu ve spreji. Bylo to na popud jeho manželky Bonnie, aby demonstroval svou vyvyinutou hliníkovou barvu na parní radiátory. Patent podal v březnu 1950 a ten byl schválen 25.12.1951. Jeho sprej měl jen ukázat jak barva vypadá po aplikování na povrch, ale ukázal se tak populární, že si Ed na vývoj půjčil několik tisíc dolarů od místni banky. Po vylepšení první sprejové nádoby jeho nová firma rozjela barvu, který byla smíchána a naplněna aerosolem pomocí speciálně vyvinutého stroje. Založil společnost Seymour, která spreje vyrábí dodnes.

Zdroj: https://patents.google.com/patent/US2580132

1955 VENTILY A TRYSKY

V roce 1947 vznikla společnost Newman-Green Inc. Založil ji Edward H. Green, který vyvinul aerosolové ventily a k nim odpovídající trysky – patent podal v prosinci 1955 a ten byl schválen v roce 1957. Společnost začala vyvíjet „female“ dámské ventily pro nejrůznější aplikace a existuje dodnes.

Zdroj: https://patents.google.com/patent/US2777735A/en

VÝVOJ ZNAČEK

GRAFFITI OPTIMIZED ZNAČKY

1993 TUFF COLORS
První sprej optimalizovaný pro graffiti – Wildstyle Shop Berlin & Ben feat. Sparvar – facebook – instagram

1994 MONTANA COLORS – 2001 poté MTN
Španělsko – https://www.montanacolors.com
Známé produktové linie: Alien 250ml, Montana Hardcore 400ml, 94 400ml, Mega 600ml, XXXL 750ml, MadMaxxx, Nitro 2G, MTN vs. KRINK 750ml etc.

1996 MOLOTOW
Molotow Vetrieb & Einzelhandel Lahr, Německo – https://www.molotow.com/
Známé produktové linie: Premium, Coversall Colors, Coversall Waterbased, ONE4ALL, Urban Fine Art, Burner, High Pressure, Flame, Devil Colors, etc.

2001 MONTANA CANS
Německo – https://www.montana-cans.com/ – původně distributor Španělské Montany přešel do své výroby a ponechal si značku Montana, Španělům zbylo užívat brand MTN.
Známé produktové linie: White, Black, Gold, UltraWide, Spider etc.

Proč jsou dvě Montany? Bussines může být někdy vrtkavý, a tak z toho vznikl příběh „dvou Montan“. Více detailů zde: https://www.montanacolors.com/en/noticias/we-were-there-bitten-and-capped/

Další značky po roce 2000

2001 CLASH PAINT (low pressure BEAT, waterbased PURO) , Itálie – https://www.clashpaint.com
2002 IRONLAK, Austrálie – https://ironlak.com
2010 DOPECANS, Polsko – https://dopecans.com
2010 NBQ, Španělsko – https://nbqpro.com
2012 ONETAKE, Čína – https://www.onetake.com.cn
2015 DOMINO PAINT, Itálie – https://www.dominopaint.com/
2019 AKA Colors, Španělsko – http://akacolors.com/
? rok neznámý ? 360 SPRAY PAINT, Mexiko – https://www.360spraypaint.net/
? rok neznámý ? DOUBLE-A. Španělsko / USA – https://www.doublea-spraypaint.com/
? rok neznámý ? GIANT 600ml – Downstairs shop Berlin ? – už se nevyrábí
? rok neznámý ? SUPETRAMP – Itálie
? rok neznámý ? SABOTAZ – Cosmos Lac, Řecko – už se nevyrábí, firma vyrábí značku FLAME
? rok neznámý ? BOMBERS BEST – Holandsko – už se nevyrábí
? rok neznámý ? SPRAYER 800ml, Rusko?
? rok neznámý ? ARTON, Rusko
? rok neznámý ? EASY SPRAY PAINT, Rusko ?
? rok neznámý ? TRANE SPRAYPAINT, Rusko ?
? rok neznámý ? DAYCOLORS, Španělsko
? rok neznámý ? TITANS SPRAYPAINT, Indonésie

Z našeho pohledu dva nejzásadnější producenti na trhu jsou PETR KWASNY GmbH & DUPLI-COLOR.

PETR KWASNY GmbH

Petr Kwasny navštívil v roce 1956 USA a vznikl nápad a know-how jak zahájit produkci sprejů v Německu. V roce 1958 začala společnost Kwasny & Vogelsang KG (Kwasny tam byl jako komplementář a jednatel) výrobu prvních barev ve spreji a retušovacích tužek pro automobily. V roce 1963 vznikla pak společnost Peter Kwasny GmBH.

1958 Kwasny & Vogelsang AG
1963 Založení Peter Kwasny GmbH
1966 Uvedení prvního opravného spreje na autolaky, AUTO-K sprej set – „painting workshop in a can“.
1973 Počátek produkce linie BELTON – pro dekorativní a kreativní aplikace, pro hobby a DIY nadšence a profesionály. Linie Belton existuje dodnes, a spreje Molotow Premium mají logo Belton na sobě dodnes
1982 SPRAILA – sortiment Spraila umožňuje jednoduché opravy za nízkou cenu
1987 Kwasny odstartoval linii MULTONA, což je je přibližný systém barevných odstínů pro jednoduché, rychlé a levné opravy laků na automobilech. Přibližný barevný tón není původním barevným odstínem a přibližuje se pouze určitému barevnému odstínu automobilové továrny.
1994 Akvizice Francouzské značky HERPÉ (ALTONA spray 1990)
1995 / 1998 – uvedení linie sprejů HIT-COLOR
1998 SPRAYMAX – Kwasny uvedl na trh jednosložkové produkty pod značkou SprayMax 1K, unikátní světová technologie
1999 / 2000 – start produkce BELTON MOLOTOW PREMIUM 400ml se škálou 79 odstínů
2000 SPRAYMAX 2K – Kwasny uvedl na trh dvousložkový průhledný lak SprayMax 2K – barva a tvrdidlo ve spreji
2003 BELTON PERFECT – technologie tixotropních barev ve spreji pro dekorativní a technické aplikace sprejů
2003 SPRAYMAX VARIATOR – speciální tryska kdy směr střiku, vydatnost a šířku postřiku lze libovolně nastavit
2007 SPRAYMAX 1K/2K FILLCLEAN – plnicí zařízení bez čištění pro plnění jednotlivých barev produktů SprayMax 1K/2K
2014 BELTON FREE – nová technologie spreje na vodní bázi: aerosolově stabilní akrylová disperzní barva na vodní bázi pro ekologické lakování stříkáním bez zápachu
2015 SPRAMAX HEADLAMP – pro polykarbonátové světlomety
2015 SPRAYMAX VARIATOR – nová generace trysky
2016 SPRAYMAX 2K ACID PRIMER & 2K SPRAY FILLER – Technologické inovace: tyto 2K produkty jsou v programu SprayMax poprvé k dispozici jako „lak ve spreji“
2023 60 let na trhu firmz Peter Kwasny GmBH + 25 let značky SPRAYMAX

Zdroje: vlastní studium a https://www.kwasny.com/en/company/

K. Vogelsang AG / DUPLI-COLOR

V roce 1938 měl plukovník Americké armády Sigmund E. Edelstone inovativní nápad: prodávat opravné laky pro automobily (touch-up paint), které by dokonale ladily s původní barvou. Začal podnikat ve své garáži, kde plnil opravné tužky základními odstíny zakoupenými přímo od výrobců barev. Nikdy se nespokojil s nedokonalými produkty, a jeho podnikání se rozvinuli a přesunulo do Chicaga. Edelstone byl také mecenášem umění. Říká se, že jeho smysl pro umění a požadavky na dokonalost vedli k úspěchu značky Dupli-Color. Ta je známá pro svou dokonalou shodu barev (Perfetct Match) v touch-up paints segmentu.

V roce 1949 vznikla společnost Kurt Vogelsang AG – později známá jako DUPLI-COLOR, kdy se samotný Kurt Vogelsang se spojil s americkou značkou Dupli-Color. S ní se mu v evropském automobilovém sektoru podařilo prosadit mentalitu do-it-yourself z Ameriky. Od počátku bylo cílem vyrábět vysoce kvalitní spreje s dlouhou životností, které by mohl používat každý, profesionál i amatér. V roce 1956 vyrobili svůj první touch-up pencil v originál barvě autolaku pro zakrytí poškození. O rok později, vyrobili svou první barvu ve spreji v originálních odstínech automobilů.

1956 první retušovací tyčinka v originál barvě autolaku pro zakrytí poškození – původně pochází z ameriky
1957 první barva ve spreji v originál barvě autolaku pro zakrytí poškození
1975 Llinka Kurt Vogelsang AG překlenula nějakých 1500 tónů a odstínů
1978 100 milióntý sprej vyjel z linky Kurt Vogelsang AG
1978 přechod na CFC-free
1986 vývoj spreje na vodní bázi DUPLI-COLOR AQUA
1990 2000 tónů Touch-up-sticks ve 12ml, 150ml a 400ml
1991 cena blue angel, pro speciální eko friendly směs
1995 první producent sprejů který získal certifikát standartu ISO 9001
1996 první sprej na vodní bázi DUPLI-COLOR AQUA
1997 400 milióntý sprej byl naplněn v Hammersheimu
1998 nabídka přes 50000 produktů ve více než 4000 odstínech
1998 spojení s Motip B.V. a vznik Motip Dupli Group
1999 patentovaná ochranná pojistka pro prevenci nehody jak v obchodech tak s dětmi
2000 přejmenování na Motip Dupli GmbH
2021 přejmenování na European Aerosols

Zdroje: vlastní studium a https://www.duplicolor.com/company/

Další milestones týkající se našeho oboru

V roce 1959 získala licenci od Newman-Green Inc. pro evropský trh hamburská společnost Lindal, a začíná se odehrávat evropský příběh produkce ventilů a trysek. Velká část sprejů nejen pro graffiti aplikace v evropské produkci obsahuje trysky i ventily od firmy Lindal. Poznáte je podle jejich loga LI do tvaru trojůhelníku, které je z vrchu trysky.

Ikonická Belton Skinny 9010, která bývala jako základní tryska na Beltonech a Molotow Premium, která se již roky nevyrábí

1959 FEUERSTEIN GmbH

V roce 1959 vzniká rodinná firma Feurstein GmbH, jako rodinná firma s barvy a laky, ze které pak vznikne v roce 1996 značka Molotow, pod vedením Jűrgena Feuersteina.

1997 BARVENÝ DONUT

V roce 1997 v Barceloně u MTN vynalezli barevný indikátor odstínu, známý také jako donut. I přesto, že si ho patentovali, tak tento začali kopírovat i další výrobci.

2000 – SOUČASNOST

Díky rozvoji technologií vznikla spousta značek přímo určených přímo pro graffiti a streetart, a vznikají v podstatě dodnes, takže je jisté, že nějaké značky či výrobci mohou chybět.

Další výrobci a informace

1859 ALBERT MARTZ / 1909 MARABU, Německo, Stuttgart – https://www.marabu.de
1876 FRITZE LACKE / O-FRTIZE, Rakousko – https://www.fritze-lacke.at
1892 HEINRICH KÖNIG & Co. KG / SPRÜH KÖNIG, Frankfurt, Německo – https://www.heinrich-koenig.de
1911 VINZENZ WAGNER, Československo / Rakousko (1981 zlikvidováno a 1982 prodáno Spray-Color)
1912 SADOLIN & HOLMBLAD, Dánsko (Sadolin zal. 1907, Holmblad zal. 1777) (od roku 1987 patří pod Akzonobel / Nobel Industries) – https://www.sadolinpaint.com
1924 LACKFABRIK UNION, Hamburk, Německo / 1998 einzA – https://www.einza.com
1925 KIRSCHNER – KIRGIS, Staré Město u Uherského Hradiště / 1949 Spojené továrny na barvy a laky – Barvy a Laky Závod 04 n.p. / 1989 COLORLAK – https://www.colorlak.cz/
1938 DUPLI-COLOR, USA – https://www.duplicolor.com
1946 K. VOGELSANG AG – DUPLI-COLOR, Švýcarsko – https://duplicolor.eu
1947 KRYLON Inc.,Filadelfie, USA – https://www.krylon.com/
1949 Spojené továrny na barvy a laky – Barvy a Laky Závod 04 n.p.
1949 HISTOR, Holandsko (od roku 2007 patří pod Americkou PPG) – https://www.histor.nl
1949 – 1995 VEB Aerosol-Automat Karl-Marx-Stadt, Východní Německo
1951 – 1989 VEB Lackfabrik Eisenach, Východní Německo
1955 DÜFA, Německo – https://www.duefa.de
1957 – 1962 KWASNY & VOGELSANG AG
1959 FEUERSTEIN GmbH, Německo – rodinný základ pro budoucí MOLOTOW™
1963 PETER KWASNY GmbH – https://www.kwasny.com/
1967 MOTIP B.V., Holandsko – https://www.motip.com
1968 FELTON, Španělsko – https://felton.es – jeden ze zaměstnanců co zde pracoval, založil poté značku Montana Colors
1973 SPRAY-COLOR / SPARVAR, Německo & Rakousko – https://www.spraycolor.de
1982 COSMOS LAC, Řecko – https://cosmoslac.com – výrobce sprejů značky SABOTAZ a FLAME™
1985 ITAL G.E.T.E. – https://italgete.it – výrobce sprejů značky LOOP & KOBRA
1989 COLORLAK – https://www.colorlak.cz/
1998 einzA – https://www.einza.com

Další známé i neznámé značky sprejů a roky

AEROSOL ART COLORS 1997 – L&G VETRIEBS, Německo
AKRYLOVÝ AUTOEMAIL 1994 – Tradix Color, Česko
ALTONA 1990 – Herpé, Francie
AREXONS Fai Tu – S.I.P.A.L. Arexons, Itálie
AUTO COLOR 1989 – Vogelsang GmbH, Německo
AUTO LACK SPRAY 1987 – PiK Wroclaw, Polsko
AUTO RACCORD – Auto-K Bersol S.A.R.L., Francie
AUTOEMAIL 1986 – BARVY A LAKY n.p., Československo
AUTOLAC 1990 / 1992 – Ital Ideal s.o.s.. Itálie / Herpé, Francie
AUTOLUX 1990 – ICI Lacke Farben GmbH, Německo
BOMBERS BEST – Holandsko
BRILLUX 1991 – Brillux, Munster, Německo
CASA COLOR – MM-D spa. Milano, Itálie
COLOMIX – Color d.d. Medvode, Slovinsko
COLORERIA ITALIANA – Gubber, Funo, Itálie
CYKLOP INTERNATIONAL – Cyklop GmbH, Kolín, Německo
DISBO COLOR 1996 – Disbon GmbH, Německo
EAGLE – Řecko
EINSZETT – Werner Sauer GmbH
EISODUR – W. Ostendorf Farbwerke, Německo (zal. 1948)
FARBTURM 1992 – Ruhl AG & Co, Německo
FAUST 1993 – WCOLOR Lackfabriken, Německo
GEBRO 1993 – Spray-Color GmbH, Německo
GOKKUSAGI SPREY BOYA 1993 – Asas Kimya, Turecko
GOTA 1991 – Tapetenmagazin Goldkuhle, Německo
HELLWEG 1991 – Hellweg Die-Profi-Baumarkte, Německo
HEMA SPUITVERF 1993 – Hema B.V., Holandsko
HOBBY MATT 1990 – ICI Lacke Farben GmbH, Německo
HOME LINE 1993 – B.M. Baumarkt-Marketing GmbH, Německo
HUMBROL KRYLON 1994 – Humbrol Consumer Products Division of Borden, Anglie
IRID LAC – Ferca, Itálie
JULIEN 1996 – C.E.P. Julien, Francie
MIPA 1990 – Paul Mittermayer GmbH, Německo
MJ SPRAY – Paříž, vyráběno ve Spray-Color Německo
MONEX 1955 – Aachen, Německo
NATIONAL 1991 – Lackfabrik de Wit & Janssen, Německo
NOBILES 1996 – Kujawskej Fabryki Farb i Lackierow, Polsko
OBI BUNT-SPRUH-LACK 1990 – OBI, Německo
PARMATTI 1994 – Junghanns Chimica Vernici S.p.A., Itálie
PASSAT 1996 – Passat Farben – Handelsgesellschaft mbH, Německo
PRESTO FLUX 1992 – Weber & Wirth, Německo
PROFI 1992 – W. Ostendorf Farbwerke, Německo (zal. 1948)
PROSOL 1996 – Prosol GmbH, Německo
QUICK 1994 – A/S Hygea, Dánsko
RAINBOW 1995 – Rainbow, Holandsko
REAL SPRÜH-LACK 1991 – Traine + Hauff, Německo
SARATOGA HAPPY COLOR 1994 – Saratoga, Itálie
SELFCAR 1984 – IVI Milano, Itálie
SOL COLOR – Soltenco s.r.l., Itálie
SPARVAR 1991 – Spray-Color GmbH, Německo
SPRAY COLOR 1989 – Spray-Color GmbH, Německo
SPRAY-FIX 1991 – Feidal GmbH, Německo
SPRAYLAK 1992 – Sadolin Malevarer A.S., Kodaň, Dánsko
STINNES PRO BUNT-SPRUH-LACK 1996 – Stinnes Baumarkt AG, Německo
STREICH MIT 1992 – FHG, Německo
SUPER NOVA 1993 – Otto Meffert & Sohm GmbH, Německo
SUPERIOL SPRAY 1982 – O-Fritze Lacker, Rakousko
SWING-COLOR 1993 – Bahag AG, Německo
SYNT-O-SPRAY – Ver-o-Spray, Itálie
TALKEN COLOR 1985 – Talken, Itálie
TRENDY – Motip Dupli B.V., Holandsko
ULTRA COLOR 1984 – Vogelsang GmbH, Německo
ULTRALAN – ultralan GmbH, Německo
VAN PAZ – C.C.I.A.A., Itálie
VERNI FLASH / VERNI SPRAY – Ferca, Itálie
VOGI-SPRAY 1983 – Vogelsang GmbH, Německo
WILCKENS HOBBY SPRAY – Wilckens Farben GmbH, Německo
WÜRTH – Adolf Wűrth GmbH, Německo

FREONY A OCHRANA OZÓNOVÉ VRSTVY

Pokud by byly aerosolové plechovky jednoduše naplněny stlačeným plynem, muselo by to být buď pod nebezpečně vysokým tlakem a vyžadovat speciální konstrukci tlakové nádoby (jako v plynových lahvích), nebo by množství užitečného zatížení v plechovce bylo malé a rychle by se vyčerpalo. Plyn je obvykle pára kapaliny s bodem varu mírně nižším než teplota místnosti. To znamená, že uvnitř tlakové nádoby může pára existovat v rovnováze s její objemovou kapalinou při tlaku, který je vyšší než atmosférický tlak (a je schopen vytlačit užitečné zatížení), ale není nebezpečně vysoký. Při úniku plynu je okamžitě nahrazen odpařovací kapalinou. Jelikož pohonná látka existuje v plechovce v kapalné formě, měla by být mísitelná s užitečným zatížením nebo rozpuštěna v užitečném zatížení. V plynových plechovkách a mrazicích sprejích působí pohonná látka jako užitečné zatížení. Pohonnou látkou v plynové plechovce není „stlačený vzduch“, jak se někdy předpokládalo, ale obvykle haloalkan.

Chlorofluorované uhlovodíky (CFC aka freony) byly kdysi často používány jako pohonné hmoty, ale od vstupu Montrealského protokolu v platnost v roce 1989 byly nahrazeny téměř v každé zemi kvůli negativním účinkům freonů na ozonovou vrstvu Země. Nejběžnější náhradou freonů jsou směsi těkavých uhlovodíků, typicky propan, n-butan a isobutan. Používá se také dimethylether a methylethylether. Všechny tyto mají tu nevýhodu, že jsou hořlavé. Oxid dusný a oxid uhličitý se také používají jako pohonné hmoty pro dodávání potravin (například šlehačka a sprej na vaření). Léčivé aerosoly, jako jsou inhalátory na astma, používají hydrofluoralkany. V poslední době se kapalné hnací plyny s hydrofluorolefinem staly v aerosolových systémech široce používány kvůli jejich relativně nízkému tlaku par, nízkému potenciálu globálního oteplování a nehořlavosti. Jako alternativu k uskladněnému hnacímu plynu lze použít ruční rozprašovače.

Zdroje

Kniha AEROSOLS,Daniel „Rosko“ Knorn, 2015.
Aerosols je první knížka věnovaná Evropským sprejům, vydaná v březnu 2015. Autorem je Daniel „Rosko“ Knorn. https://www.oldschoolcans.com/

http://intergraff.com/spraypaints.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Schweppes

https://corefee.blogspot.com/2012/09/aerosol-spray-can-inventors.html

https://www.thoughtco.com/history-of-aerosol-spray-cans-1991231

http://web.archive.org/web/20060709035142/http://www.bullworks.net/cd-web/spark.htm

https://www.timetoast.com/timelines/the-evolution-of-aerosol-cans

https://allinpackaging.co.uk/history-of-making-aerosols-en.html

https://www.aerosol.org/about-aerosols/highlights-of-the-aerosol/

https://www.nytimes.com/2011/11/06/magazine/who-made-spray-paint.html

https://www.allcity.fr/pdf/allcity-aerosols.pdf

https://en.wikipedia.org/wiki/Aerosol_paint

https://en.wikipedia.org/wiki/Erik_Rotheim